Sestava: Šemba, Mimino, Standa, Milánek, Číča, Vinca, Jarouš                                                              

Defekt: Standa                                                                 Kolize: Milánek neubrzdil krosový sjezd mezi stromy,bravurní saltíčko. Bez Následků.

Zakončení sezony jízdou k Máchovu jezeru se pomalu stává tradicí.Start byl z Litoměřického nádraží v 10.00hod. Kromě sedmi vazounů a pár tisíc navštěvníků zahrady čech bylo město prázdné:)).Jako vždy se role vůdce našeho malého peletonu ujal Šemba.Trasa byla vybrána skvěle s ohledem na rozdílé fyzické předpoklady z mého hlediska se dá říci že jsem ujel celou vzdálenost prakticky bez přestávky, když jsem dorazil na občerstvovačku pánové právě balili:)),ale s přibývajícím časem a hladinou alkoholu se postupně stav ustálil.Nějaké to pivko,zelaná a hned se mi lépe dýchalo.okolo páté hodiny jsme dorazili do Doks kde jsme shlédli tenisové utkání našich borců.Vinca který se startu nezůčastnil-přepadla ho rýmička,se jako správný vazoun nechal dovézt ČD do ST.Splavů nás již nedočkavě očekával,abychom získali trochu času na zmíněné tenisové utkání záměrně jsme ho nasměrovali do našeho kempu menší oklikou.:))

Tato příjemná zastávka se nám velmi hodila,protože jsme si rozšířili naše degustační obzory.Zelenou vystřídal vaječňák se šlehačkou takzvaný beton,který nelze vylít což Číču natolik fascinovalo, že musel objednat další rundu.Hodina pokročila a my začali myslet na Vincu, který marně čeká v místní hospodě na náš příjezd.závěřečných 8km se spíše letělo než jelo ,protože jsem znal místní zkratky dělal jsem vodiče,ale za řevu který jsem měl v zádech jsem 2x přejel,ale vždy okamžitě vrátil na stezku.

Ubytování bylo zajištěno,teplá voda taktéž.Po koupeli se šlo na večeři,ale nikdo nepředpokládal,že najít hospodu bude takovej problém!!Po hodině hledání,kdy jsme skoro vystřízlivěli se nám na radu domorodce podařilo najít fleka v hotelu Pasáž- honosný název přestavoval standartní čtyřku.Nahuleno,že jsem po prvním nádechu málem chcípl osazenstvo tvořilo kromě nás cca 25 ukrajinských dělníků, kterým nebylo radno pohledět do očí,ale toto všechno kompenzovala slušná večeře,výborná obsluha,norské škvarky a neznámí dryák s třešničkou po kterém stály všechny chlupy v pozoru nejméně 5 minut.Po zavíračce jsme se přesunuli do Sklípku kde se hrálo country.Zmoženy lihovinou a celodenní jízdou jsme po objednáný začaly tlouct špačky a pochopili jsme ,že je čas na návrat.Standa a Vinca coby vyznavači trempského folklóru se zdržely.Návrat se odehrával za svitu mobilů a halekáním na lesy.

Vstávání bylo katastrofické!! Venku kosa jako prase pouze 3°Ca na pěší zóně naprosto mrtvo,při představě že bychom neposnídali na nás šli mrákoty,když už nás začala popadat panika objevila se paní správcová s nápadem, že nám udělá  kávu,čaj a něco k snědku.Tímto si získala naší bezmeznou náklonost a sympatie i její psík (zmutovaný netopýr)najednou nabyl na kráse:)).Postarala se o nás opravdu královsky.Snídaně pod širým nebem,kouřící šálky,vůně smaženek.Romantika jak má být.

Zpáteční cesta se již nesla v duchu poznávacího zájezdu,panoramata,sjezdy lahodné meny.......Závěrem bych zhodnotil náš vyjezd jako velmi povedený hodný našich dresů:)).

ZDAR VAZOUNŮM!!!